Indirektní kalorimetrie

Vysvětlení metodiky a pokyny k provádění měření

Tato metoda využívá skutečnosti, že spotřeba kyslíku velmi úzce souvisí s energetickým výdejem. Většina energie uvolněné v organismu (více než 95 %) je získána přeměnou bílkovin, sacharidů a tuků za přítomnosti kyslíku. Proto na základě naměřených hodnot spotřeby oxidu (VO2) a výdeje oxidu uhličitého (VCO2) lze pomocí analyzátorů vypočítat spotřebu energie.

Pro měření základní (bazální) energetické spotřeby je třeba dodržet následující podmínky:

• tělesný a duševní klid - což znamená nejméně půlhodinovou relaxaci na lůžku v klidném, zvukově izolovaném prostředí (vyšetřovaný nebude spát)
• maximálně eliminovat veškeré rušivé podněty (vypnout telefon, klient si před samotným vyšetřením dojde na toaletu)
• stav nalačno - 12 hod. od posledního jídla, které by nemělo obsahovat bílkoviny
• termoneutrální prostředí - aby byly co nejméně namáhány termoregulační mechanismy (to zajišťuje měření při teplotě 20-22 °C).

Pro přesné měření je nutné znát několik základních informací o vyšetřované osobě.
Je to výška, váha, pohlaví a věk.

Vyšetření probíhá tak, že klient se pohodlně položí na lůžko, přes obličej má kanopu, do které si v klidu dýchá a současně je mu do ní přiváděn kyslík. Na základě kompilace takto vdechovaného kyslíku a vydechovaného oxidu uhličitého je možné přesně stanovit spotřebu energie v klidovém režimu.

Po ukončení vyšetření odchází klient s vyhodnocením své energetické spotřeby. Hodnota 100 ± 15 % je fyziologická. Hodnoty mimo tuto mez ukazují na poruchu rychlosti metabolické přeměny.