15 years ago
salma
Plán jsem osmý den ráno porušila makovým rohlíkem a 150g jogurtem a okamžitě jsem byla zase free. Černota z hlavy, životní bezmoc a myšlenky na stáří, že umřu, že tu po mě nic nezůstane, že mě nikdo nemá rád, že nejsem hezká, že nemá smysl cokoli studovat, že tato dieta je stejně na houby, zmizely. Díky těmto stavům přestanu věřit sama v sebe a ztrácím motivaci, vůli a touhu zhubnout. Také zmizela nenávist k cizím lidem okolo a neustálé hádání s rodinou kvůli blbostem. Se ségrou jsem se dokonce poprala :( Všichni mě prostě štvou a přijdou mi nesnesitelní. Logicky jsem tedy přemýšlela, že když mám takové nesnesitelné stavy a ráno se budím zpocená, že vraždím mámu, přestanu s plány. Jenže já na normálním jídle už nezhubnu, zkoušela jsem to čtyři roky :( Plány mi vyhovují, za tento týden byl úbytek na váze 5kg. Omeletu jsem si vždy nahradila nějakou Guaretou i když vím, že se to nemá. Proto bych hrozně chtěla, abyste mi pomohl, poradil mi něco co by mi při plánech zvedlo náladu a pomohl mi je tak dotáhnout do konce, nějaký drogy nebo já už nevim :( Už přesně tři roky se snažím s Guaretou zhubnout a nedaří se mi to. Nejvíc jsem zhubla 15kg, ale zase nabrala. Takže tři roky průběžně držím „Staňka“ a přejídám se, nic jiného mezitím není. Takže z původních 80kg jsem se dostala na 90 a chci mít 60. Tolik jsem vážila než jsem se před sedmi lety rozhodla zhubnout. Třeba jsem si navykla na velký příjem cukru a když ho teď tělo nemá, chová se takto? Třeba, kdybych pane doktore ještě vyčkala tyto stavy by vymizely sami? Jenže mi přijde, že trvají moc dlouho? Prosím pomozte mi, pomáháte tady všem :( :(